In order to view this object you need Flash Player 9+ support!

Get Adobe Flash player

Powered by RS Web Solutions

Nejbližší akce

Žádné události

o klubu

Závody

 
 

Soustředění SKC očima hosta z Cykla Teplice

V pondělí jedeme na Trojmezí, cesta probíhá v pohodě, áčko má největší účast za celý týden. Zpestřením je neustále se ztrácející Miloš a pobíhávající po lese, asi hledá stále houby a ony nerostou. Podle výrazu jeho tváře na kole to asi houby nebyly. Odpoledne jedeme přes Aš, zde se podaří husarský kousek, na 100 metrech se Mapařovi ztratí 9 členů vřetně mě. Nevadí v cukrárně se všichni opět slezeme. Po výjezdu z Aše nás přepadne první slejváček a také na dlouho poslední. Někdo jede, někdo se schová, někdo skončí na pivko, takže se do domečku vracíme v několika skupinách a lídr hlavní party Kafař prokáže své neuvěřitelné navigační schopnosti v plné parádě a jede trošičku jinak, než bylo plánováno. Jasně, Láďa si chce natrénovat nějaké kilometry navíc. V úterý jedeme k pramenu Ohře, svačinky v Německu tráví mančaft v Edece a já bez eura přežívám z českých zbytků a jsem obdarován srdečnými kolegy. Cestou trošku zakufrujeme, jedeme přes pole, ale pramen je dobyt. Kolegové si vychutnávají jeho chuť plnými doušky, já jsem obezřetný a nechci skončit jako Miloš v pondělí, takže nepiju. Ve středu jedeme k prameni Mže, každý den nás jezdí stále méně a méně, odpadlíci přecházejí do béčka. Největší úpadek mančaftu graduje ve čtvrtek, kdy Ondra, Péťa, Karel a Hrdlička odjíždí do Františkových lázní na promenádu a do aquaparku. Rozhodli se ohromit místní městečko svým šarmem ve stylu šviháků lázeňských a navštívili i sochu vyhlášenéhoFrantíka. Zbytek áčka v šesti lidech s jedinou dámou Mirkou, před jejímž výkonem během celého týdne opravdu smekám, jela skvěle a držela se statečně stále v čele, vyráží po Čechách. V Německu je státní svátek a Mapař nechce hladovět a žíznit. Projeli jsme Kraslice a já jsem po týdnu objevil v Čechách bankomat. Byl jsem finančně zachráněný zásluhou mé debetní bankovní karty. V pátek jedeme opět do Německa přes Cheb do Selbu a dále. Ještě se ale zmíním o čtvrteční anabázi béčka, kdy jeli vlakem ke prameni Ohře, několikrát se ztratili a zase našli a na večeři se postupně sjížděl zcela zdecimovaný mančaft po několika skupinkách. Proběhly hlášky, že někteří jedinci jeli rovnou vlakem až do Ústí, ale byla to na štěstí pouze fáma, která se v SKC záhadným způsobem šíří velice často. Takže jsme zpátky v pátku a mě čeká píchací a lepící den. Hned v úvodu mám měkké zadní kolo, které jsem včera lepil. Zalepím, nasadím, ale mám pocit, že stále ucházím. Mančaft mě uklidňuje, to drží. Jasně že nedrží a zase opravuji. Mám nějaké nerovnosti v ráfku a další tři otvory v duši mi pomalinku upouštějí můj vzduchový vak. Dobrák Kafař -  Hrdlička mě škodolibě při předjíždění zlobí „Pavle, uchází Ti kolo". Dojíždíme a cestou zpět stihneme doprovod strojvůdce z Chebu s jeho kamarádem a máme nové průvodce, což nese s nelibou náš Jirka. Všichni tři vůdci se trumfují zkratkami a svými známými místy a Chebákům nezbývá než smeknout před navigačním a orientačním smyslem našeho Mapaře. Večer proběhne večírek na rozloučenou, s kytarou a zpěvem, v noci opékáme špekáčky. Musím zmínit ještě jednu důležitou událost. Kafař s Ondrou jdou vyzkoušet místní bazének u penzionu, Ondra je omylem zamkne uvnitř, Ďábel to jistí zvenku a jsou zcela uzamčeni. Vysílají spojku  nebohého Ďábla o pomoc, ten zalarmuje Jirku Mapaře a Jardu, kluci po zhlédnutí situace vyhodnocují situaci následovně, je důležité se fajnově navečeřet a pak to budeme řešit, zbudou nám aspoň dvě večeře navíc. Bohužel jejich plán nevyšel, mohl jsem mít papání navíc, páč klíčnice Laďka osvobozuje po hodině zdecimovanou dvojici na pokraji vyčerpání, tato historka nám okořenila poslední večeři v penzionu. V sobotu všichni balíme a vyrážíme zpět domů. Já jsem přenechal dopravu Pavlovi Č. s Pravčou a zahajuji nejtěžší štreku celého týdne. Jedeme přes Kraslice, Horní Blatnou (zde je oběd), Boží Dar (zde nechutně zmokneme), Klínovec, Lesnou, Litvínov až do Ústí nad Labem. Cestou se pozvolna rozpouštíme a ve 22 h. parkujeme ve 3 kusech (já, Mapař a Jarda) před domem Pavla Černého. Já si vyzvedávám své autíčko a mise je u svého konce. Ten den našlapáno 190km.
   Celkem jsem za týden ujel cca 800km, denně 90-140 km, navýšení od 1.500m až po 3.000m, takže pěkná fuška. Děkuji všem za úžasný týden v přátelském kolektivu aktivních cyklistů a jedné šlapky. Bylo to báječné a za rok se moc těším.

 

S pozdravem Pavel Vořech,Cyklo Teplice.

 

Fotky na Rajčeti:

 

 

Výlety Áčka na mapě Cykloserveru:

 



Budeta automaticky přesměrováni do návštěvní knihy

Newsletter

Error : Please select some lists in your AcyMailing module configuration for the field "Automatically subscribe to" and make sure the selected lists are enabled

Zajímá Vás naše činnost?
Přihlaste se k odběru pozvánek a novinek z CT! Nechceme nikoho obtěžovat SPAMem, proto se můžete kdykoliv sami odhlásit.
Free business joomla templates