V sobotu 4.10.2014 vyrážíme já a Dan v 7.30h od bývalé Shellky přes Chabařovice do Ústí na start další klasiky v našem kalendáři.Dnes se jedná o výjezd na Děčínský Sněžník.V 8.15h. úspěšně parkujeme na plánovaném startu na parkáči před ČD v Ústí nad Labem.Již jsme očekáváni Vašíkem z Děčína,za chvilku doráží i Dana z Dubic a okamžitě i startuje se svou kamarádkou Lídou.V čase plánovaného startu v 8.30h zůstáváme nadále ve čtyřech,ale již se k nám pomaličku blíží partička v našich dresech Láďa,Jindra,Ludva a Liběna.Za chvíli doráží i Luboš a stále chybí ještě jeden nahlášený host,Honza.Nedá se již nic dělat a holt  startujeme bez něj.Je nás celkem přes 50 cyklistů a každý si vybírá jednu ze tří nabízených tras.Silničky valí tu nejdelší,naše skupina volí střední trasu a Kubánci jedou cyklobusem.
Cestou po Ústí mě telefonicky nahání náš poslední opožděný návštěvník a v Olšinkách nás docvakává,takže je nás kompletně deset lidiček.Slušná účast na říjen.Již podruhé za sebou se jede po cyklostezce po pravé straně Labě směrem na Děčín.Na cyklostezce dochází ke komické situaci,než jsme se my z CT nějak srovnali a odstartovali,tak kolegové důchodci z Ústí jsou už dávno fuč.My jedeme takovým kvapíkem,že nás předjíždí paní na in-linech.Tak si říkám,co by tomu asi řekl Zbyněk?Už nestíháme ani důchodcům,ani bruslařkám.

Pomalinku nás sjede zezadu i Mirek Konopásek se svou paní,neboť měli ještě nějaké závazky na startu a vydávali poslední pokyny doprovodnému vozidlu.Cesta do Děčína po cyklostezce je provázena hnusnou inverzí,ale už je i trošičku vidět.Před Německem potkáváme další skupinku.Kolegové právě volají sanitku a otřesený silničář,který neprojel přes sloupek uprostřed cesty odpočívá na lavičce.Sloupek odolal.Asfaltík je zkropený krvavými kapkami.Kolega nasedá do sanitky společně se svým neposlušným mazlíkem a všichni se po krátké občerstvovačce opět rozjíždí na Hřensko.V Německu v Krippenu odbočujeme doleva a definitivně nám končí rovinatá pohodička,kdy čelo většinou táhnul náš navrátilec Láďa.Bohužel si ke konci etapy jeho rychlé počáteční tempo po rovinkách vybere svou daň,ale to ještě nikdo netušíme,co nás čeká.V Krippenu se mícháme s dalšímy ústečáky a nacházíme i Danu s Lídou.Na několika křižovatkách,to jsou právě ony,které nám ukazují správný směr.Náš balík se pomalu roztahuje a už není v mých silách hlídat čelo i zadek skupiny.Po další špatné odbočce se většina z nás vrací zpátky,ale Luboš s Danem pokračují prý dále po delší cestě než je plánováno.To vše se dozvím až zpětně na Sněžníku.Vašek nám také zmizel z dohledu a já už fotím jenom dubčáky,za nimi funící Ládík,kterému pomalinku dochází zásoba sil a zadek peletonu hlídá Liběna s doprovodem Honzou.Několikrát jedu vpřed,abych na následující křižovatce počkal až na Liběnu a nasměroval všechny správným směrem,ale bohužel nejsem Jarda Kulhavý ani Cink,tudíž náš had roztažený do několika kilometrů,s kolegy,kteří jedou úplně jiným směrem,což v tuto chvíli samozřejmě nevím,fakt už nezvládám dojíždět a motám se pouze mezi dubčáky,Láďou a naším ocasem.U ukazatele s odbočkou doleva a s kouzelnou informací,Sněžník pouze 3 kilásky,opouštím prezidenta s jeho doprovodem,s naší Danou,Jindrou,Ludvou a vyrážím zpátky za ocáskem.Láďu se snažím povzbudit infem,že vrchol se blíží.V dáli vidím osamocenou Liběnu,ale něco mi nesedí,že by urvala Honzu?Asi jsem jí trošičku podcenil.Kde máš doprovod?Jasan,Honza trénuje píchání a hraje si na mechanika.Tož se vracím další kilometry zpátky až k našemu zoufalému servisákovi,který si nacvičuje foukání a vypouštění nové duše,kterou nahrazuje tu propíchlou.Vyfouknu mu píchlý inventář,najdu proražené místo s kamínkem,slupnu oplatku a po 15 minutách zjištění,že tu jsem opravdu prdlajs platnej,páč Honza řeší,proč má na straně pod ventilkem stále bouli a fouká a vyfukuje stále dokola,jak přes kopírák,se konečně vydávám zase zpátky k vrcholu.Jelikož je už těsně před 13.h a bufet končí právě ve 13h. přímo na Sněžníku,tak si nedělám iluze o nějaké svačince.Uklidňuji se myšlenkou,že snad máme chápající kolegy a snad vyzvednou pro všechny chybějící z CT svačinku,než se doprovodné autíčko spustí směrem do Ústí.Honza cca po hodince opravy také nasedne a vydá se nás docvaknout.

Já již mezitím dojíždím Liběnu,radím jí,ať nejede na vrchol a odpočívá dole a sám se pouštím do posledního nepříjemného stoupání.Cestou v protisměru potkávám vysmáte kolegy z SKC :kde se flákáš Pavle?Jo,kdyby věděli kolik už mám natočíno.Už potkávám i Vaška,Dana a dubčáky a informace,že auto právě odjíždí mě moc nepotěší.No nic,přece to nevzdám.Zázraky se dějí,auto ještě neodjelo,fasuji sváču,dolejvám nápoje,polknu housku a točím se zpátky.Dole u rozcestníku narážím na naší čekající partičku.Tak na vrchol nakonec nejela Liběna,Láďa,Luboš a samozřejmě i Honza,který dorazí po hodně dlouhé době.Po bleskové poradě se s Lubošem domlouváme na zkrácené verzi pro náš totálně zdecimovaný mančaft.Jedeme sjezdem kolem Tisé přes Libouchec rovnou do Habrovic,na stoupání v Petrovicích se už většina necítí.Za Libouchcem nás opouští Láďa,peče na oběd a valí z posledních sil frekvencí unaveného chodce vstříc k domovu.Před Habrovicemi dojíždíme naší zkratkou i Vaška,který jel napřed v očekávání,že ho brzy dojedeme a po oznámení naší zkratky si trošku zanadává,proč nejel raději s námi.Právě jsme předjeli jediné dva ústečáky na celé trase a valíme do hospody.Tady už je čtyřicítka dobře naladěných a napapkaných kolegů,všichni se nechápavě ptají,kde se flákáme?Takže nám letos důchodci opět krásně nařezali a dali na frak.Já s Danem zdlábnu naředěný segedéš se šesti knedly a mažeme společně ve dvou přes golfové hřiště do Teplic.Rozloučíme se s celou hospodou a hurá domů.Tentokráte mě bašta v Habrovické baště trošičku zklamala a gáblík nic moc.

Pře 16.hodinkou jsem doma a dostávám uklidňující info,že Láďa dojel celý.Gratuluji všem statečným,smekám před Liběnou i Láďou,že to nevzdali a zdárně dojeli.Pouze doporučuji příště objektivně posoudit dle momentální formy,zda plánovaná trasa je v silách daných jedinců.
Natočeno celkem 140kilometrů.